Kofein – moderní stimulant

Kofein je již po mnoho let součástí každodenního života. Nachází se takřka ve všem, ať už se jedná o kávu, čaj, slazené nealkoholické nápoje nebo čokoládu či ořechy. Historie kofeinu sahá až do doby kamenné, kdy lidé pomocí žvýkání určitých částí rostlin pociťovali větší přísun energie a lepší koncentraci. Až o mnoho let později se přišlo na to, že tyto kouzelné rostliny obsahují kofein, a že když se zalije vařící vodou jeho účinek se mnohokrát zvýší. Kofein je jeden z nejznámějších alkaloidů. Je to hořká, krystalická látka, která se vyskytuje v různém množství v semenech, listech nebo plodech určitých rostlin. Mezi nejznámější rostliny obsahující kofein se řadí kávová zrna, colové ořechy (Cola acuminata), kakaové boby (Theobroma cacao), listy Maté (Ilex paragueyensis), čajové listy nebo proslulá Guarana (Paullinia cupana). Tato látka byla objevena na začátku 19. století chemikem Ferdinandem Rungem, který ji pojmenoval kofein.

Jeden z největších přírodních zdrojů kofeinu jsou kávová zrna, z nichž se vaří káva. Obsah kofeinu v kávě se značně liší v závislosti na druhu kávových zrn a způsobu jejich přípravy. Obecně platí, že tmavě pražená zrna mají mnohem méně kofeinu než ty světlé, protože při pražení dochází ke snížení obsahu kofeinu. Čaj má v sobě sice více kofeinu než káva, ale jedna porce má obsahově kofeinu mnohem méně, protože čaj se běžně vaří mnohem slabší. Kofein se stal také nepostradatelnou součástí mnoha nealkoholických a energetických nápojů, z nichž nejznámější je Coca – Cola. Nealkoholické nápoje obvykle obsahují 15 – 50 mg kofeinu v jedné láhvi naopak energetické nápoje mohou obsahovat až 80 mg. Kofein v těchto nápojích pochází z použitých složek nebo je přísada odvozena z kofeinu chemickou syntézou. Guarana, primární složka mnoha energetických nápojů, obsahuje také velké množství kofeinu a přirozeně se vyskytuje jako pomalejší pomocná uvolňovací látka.

Kofein je mytotický jed, který slouží jako přírodní pesticid. Ten nejdříve ochromí a následně zahubí určité druhy hmyzu, které se přiživují na těchto rostlinách. Vysoký obsah kofeinu je možný také nalézt i v zemi v blízkosti kávovníku a brání tomu, aby v okolí mohla vyrůst jiná rostlina, která by semena kávovníku obírala o živiny. Tím pádem zvyšuje rostlině šanci na přežití. U lidí kofein příznivě ovlivňuje centrální nervový systém a metabolismus. Je to jeden z nejpopulárnějších stimulantů, který dokáže snížit tělesnou únavu a zvyšuje soustředěnost. Množství kofeinu potřebné k nabuzení se přirozeně odvíjí od hmotnosti člověka. Účinky začínají působit přibližně hodinu od požití a přetrvávají až pět hodin. Kofein má příznivý vliv na srdce i dýchání. Zrychluje tep a rozšiřuje cévy, čímž stimuluje oběhovou a dýchací soustavu a tím pádem napomáhá lidem trpícím astmatem. Kofein je i hojně využívaná podpůrná látka ve sportu. Například v atletice mohou mírné dávky kofeinu zlepšit sprint či vytrvalost a celkově zlepšit sportovní výkon. Větší dávky však mohou naopak uškodit.

Tělo kofein rychle absorbuje, ale zároveň se ho i celkem rychle zbavuje. Přibližně za 7 – 10 hodin se z těla dostane 75% kofeinu, takže jeden nebo dva šálky denně vašemu spánku nijak neuškodí. Konzumace kofeinu ve večerních hodinách, však může mít za následek nespavost. Doporučuje se, aby se poslední šálek kávy, čaje nebo čehokoliv s obsahem kofeinu vypil 6 hodin před ulehnutím do postele. Lidé, kteří jsou citlivý na působení kofeinu, se vedle nespavosti mohou potýkat i s nervozitou nebo úzkostí.

Nežádoucí účinky
Kofein má i několik nežádoucích účinků, které se projeví především u lidí, jejichž spotřeba kofeinu dalece přesahuje danou normu. Zrychluje se srdeční tep, přicházejí nepříjemné žaludeční problémy, které jsou způsobeny překyselením žaludku. Nápoje z kofeinu by si měli odpustit lidé, kteří trpí pálením žáhy nebo žaludečními vředy. Pokud patříte mezi jedince, kteří jsou schopni vypít až pět nebo více šálků denně podstatně tím zvyšujete riziko výskytu onemocnění srdce a v krajním případě si můžete přivodit problémy s ledvinami. Studie se shodují, že kofein zvyšuje krevní tlak, ale pouze do té doby dokud si tělo nevytvoří toleranci. Poté hodnota tlaku klesá k předchozím hodnotám. Mezi další nežádoucí účinky, které vychází z nadměrného užívání, patří vyšší riziko vzniku osteoporózy a také ovlivňuje nadměrné vylučování vápníku z těla. Lékaři doporučují, aby lidé, kteří vypijí více jak dva šálky denně, vypili alespoň jednu sklenici mléka.

Dávkování kofeinu
Kofein může být návykový, jelikož působí, jako stimulant centrální nervové soustavy a jeho pravidelné užívání způsobuje mírnou závislost. Pokud se rozhodnete přísun kofeinu omezit nebo jste kofein odepsali úplně, počítejte s lehkými abstinenčními příznaky, které se budou objevovat po dobu až dvou nebo tří dnů. Nejčastější je bolest hlavy, únava, úzkost, popudlivost, depresivní nálada nebo potíž se soustředit. Těmto příznakům se dá do značné míry předejít postupným snižováním dávek. Kofein se však neřadí mezi škodlivé drogy, které jsou nabízené v temných uličkách, proto většina lékařů nepovažuje kofeinovu závislost za vážnou. Jak snadno se můžete stát na kofeinu „závislý“, můžete se stejně rychle předávkovat. Mezi příznaky se řadí značná podrážděnost, neklid, nespavost, stres, rozrušení ztráta energie a výjimečně se mohou dostavit i bolestivé křeče. Optimální denní dávka jsou dva až tři šálky denně. Smrtelná dávka je u každého člověka samozřejmě jiná, ale všeobecně se odhaduje na 10 gramů kofeinu, což odpovídá 150 šálkům kávy.